Štěpán Bouzar
  • voják, protifašistický bojovník

Štěpán Bouzar se narodil 1. září 1914 v Blížkovicích jako třetí a nejmladší syn středního zemědělce.

Do obecné školy chodil v Blížkovicích, do gymnázia v Moravských Budějovicích. Po maturitě nastoupil jako dobrovolník vojenskou prezenční službu, protože měl v úmyslu stát se vojákem z povolání. Později se vrátil do civilu a byl zaměstnán jako berní úředník v Hrotovicích.

Byl nadšeným členem a cvičitelem Sokola v Blížkovicích i Hrotovicích. Zapojil se do odbojového hnutí Obrana národa. V noci 21. října 1939 se účastnil první protiněmecké akce v Hrotovicích. Byly zabarveny všechny orientační tabule a německé nápisy, domy německých fašistů a vrata nově zřízené německé školy byly popsány protinacistickými a protifašistickými hesly. Před 28. říjnem zavlály na nejvyšších místech státní vlajky.

Štěpán Bouzar spolu s doktorem Leopoldem Lohniským z Hrotovic byli spojkami ON. Rozšiřovali letáky Český kurýr pražského redaktora Korčáka a v sokolské jednotě usilovali o organizační a branně výcvikové podchycení většího počtu mužů.              

Začátkem léta 1941 došlo v Hrotovicích k zatýkání. Když 26. června byl gestapem zatčen Leopold Lohniský, Štěpán Bouzar se uchýlil do ilegality jako kovářský pomocník Karel Havliš. Odešel do jižních Čech. Začátkem července se objevil ve Vřesné, kde byl jeho bratr Antonín správcem lihovaru. Zde a v bydlišti svého bratra v Kardašově Řečici se volně pohyboval do té doby, než četníci upozornili Antonína Bouzara, že se na Štěpána ptalo gestapo. Odjel tedy ke švagrovi svého bratra do Lišova, který mu pomocí svých známých našel místo a obstaral pracovní knížku.

Po vyhlášení stanného práva v říjnu 1941 odešel z obavy před prozrazením do Prahy a tam vstoupil do zaměstnání ve výrobně umělých podlah. Zde pracoval až do svého zatčení. V Praze navázal styky s Leopoldem Lohniským, který při transportu utekl, a obstaral mu zaměstnání ve výrobně podlah na Žižkově. Společně pak spolupracovali s odbojem. Jejich hlavní činností bylo obstarávání nepravých dokladů pro odbojové pracovníky, kteří se museli skrývat před gestapem.                              

V Praze se Štěpán Bouzar setkal s mnoha Blížkováky. Do Prahy za Štěpánem přijel jeho bratranec Karel Novák. Když začátkem května udavačka Rašková udala, že se Štěpán skrývá v Praze, gestapo po něm začalo usilovně pátrat. Po atentátu na Heydricha 27. května 1942 byli v Blížkovicích 29. května zatčeni příslušníci rodiny Bouzarovy a Novákovy. Štěpán Bouzar byl zatčen 1. června na hlavním nádraží v Praze, když jel za prací. Společně s ním byl po dramatické honičce zatčen Leopold Lohniský.          

Zatčení v Blížkovicích byli podrobeni krutému výslechu již v nočních hodinách na četnické stanici v Blížkovicích, potom je převezli na gestapo do Jihlavy. Všichni potom byli převezeni do Brna. Štěpán Bouzar byl pravděpodobně na samotce v Kounicových kolejích.

Dne 24. června 1942 byli všichni rozsudkem stanného soudu v Brně odsouzeni k trestu smrti a ještě téhož dne na dvoře v Kounicových kolejích zastřeleni.

LITERATURA:

  • JELÍNEK, Rudolf. Čest jejich památce. Za svobodu vlasti. Znojmo : OV ČSPB, 1976. S. 72-73. R-441.
  • KOUKAL, Ladislav. Naši občané v odboji. Blížkovice. Blížkovice : JZD Družba, 1982. S. 9-34. R-684.
 
Referátek pro Vás vypracovala Michaela Vrábelová.