Oskar Pafka

  • malíř, grafik

Oskar Pafka se narodil 7. prosince 1896 ve Znojmě v rodině pekaře Johanna Pafky (Pawka), v Kalchergasse 19 (později Kollarova ulice).

Po skončení měšťanské školy vystudoval v letech 1911-1914 c. k. Odbornou školu pro keramický průmysl (K. k. Fachschule für Tonindustrie) ve Znojmě. Již jako její student se představil veřejnosti návrhem vlysu na výstavě Svazu německo-moravských výtvarných umělců v prostorách znojemského hradu v roce 1914. Můžeme se právem domnívat, že to byl právě tento návrh vlysu, který Pafkovi otevřel cestu do Mistrovské školy pro monumentální sochařství na vídeňské uměleckoprůmyslové škole.

Student s nadšením vstřebával uměleckou atmosféru Vídně až do 15. dubna 1915, kdy byl přímo ze studií odveden na frontu, do I. světové války. To byl osudový zásah do jeho života. Zážitky válečné mašinerie, ztráta iluzí, utrpení a hrůzy bojů ho poznamenaly na celý život.

Po zkušenostech z války, která přerušila slibný rozlet, rezignoval na další studium a dokončil jako hostující žák, účastí v sálu modelování, alespoň Státní odbornou keramickou školu ve Znojmě, kam vstoupil 21. dubna 1920.

Dne 14. září 1926 se oženil s Jelenou Nase, narozenou v Sarajevu. Svatba proběhla v Praze na Královských Vinohradech.

V letech 1930-1931, za celoročního pobytu v Praze, navštívil Wagnerovy slavnosti v Düsseldorfu a na zpáteční cestě Berlín, kde ho zaujalo v berlínských muzeích vystavené egyptské umění. V Berlíně tedy studoval, nikoliv však na Akademii, ale v muzeích, stejně jako v Praze.

7. listopadu 1936 se rozvedl. V roce 1939 odešel do Vídně, kde žila jeho sestra Hermína a kde se stal její manžel, švagr Robert Obsieger po odchodu Michaela Powolneho do penze vedoucím Keramických dílen na Uměleckoprůmyslové škole. Ve Vídni se v roce 1942 znovu oženil s Ernou, rozenou Lomprer-Dobnerovou, s níž se ještě ve válečných letech rovněž rozvedl.

Koncem druhé světové války odešel do Voitsbergu, kde pro pekaře Rakuschu, známého jeho otce, zhotovil v roce 1948 na fasádě Bäckerei Rakuscha sgrafito symbolizující přípravu chleba.

Zemřel 4. března 1949 ve Voitsbergu v Rakousku.

DÍLO:

Přestože Pafka studoval ve Znojmě na keramické škole a ve Vídni v Hanákově ateliéru pro monumentální sochařství, ve své umělecké činnosti se věnoval kreslenému humoru, kresleným alegoriím, sgrafitům a monumentálnímu malířství.

Typickým Pafkovým projevem byla lineárně vedená pevná kresba, tvořená geometricky kladenými přímkami a křivkami. Dekorativistní koncepce reflektovala prvky vídeňské pozdní secese a art deco, zatímco koncepce promyšleného obsahu ve velké většině prací v sobě zrcadlí ducha symbolismu.

Musica aeterna, 1931, kresba tuší, tempera, dřevo 

Neméně originální byla rovněž technologie malby, vzdáleně připomínající Klimkovu metodu adice různobarevných ploch. Vedle množství typických žánrových karikatur vytvořil Pafka řadu rozměrných alegorických maleb plných spiritualismu a mysticismu.

Kromě sgrafit na domě hodináře J. Macouna (Horní nám. 19) a Fouskovy drogerie „U černého psa“ (Kovářská 5) vytvořil pro rodinu únanovského statkáře Dvořáka sgrafito na domě v Alšově ul. č. 8 (zničeno). Pro Únanov rovněž zhotovil návrhy na vitráže v kostele sv. Prokopa. Pafkovo dílo dosud neoprávněně zůstává stranou pozornosti uměnovědy a jeho bližší studium by bezpochyby přispělo k prohloubení poznání symbolismu v českém výtvarném umění.

Princezna Sedmikráska, 1927, kresba tuší kolorovaná akvarelem 

S Pafkovými díly se ale nesetkáváme pouze na Znojemsku. Jeho věhlas daleko překročil hranice regionu. A tak jeho alegorické scény a sgrafita „Oplakávání“ zdobí i Arcibiskupský palác v Praze, jeho „Poslední soud“ pak pro změnu Biskupský palác v Brně. V hudební síni v Düsseldorfu mají jeho „Wagneriádu“ a jeho karikatury z lékařského prostředí oživují Univerzitní kliniku v Praze či Psychiatrickou kliniku v Krakově.

 LITERATURA:

  • Dílo malíře Oskara Pafky je lidem dennodenně na očích. Znojemský týden. 1.12.2003, s. 5.
  • MACOUN,Eman. O krasavici, která by mohla rodit slony, aneb Jak Oskar Pafka sgrafito maloval, Znojemsko. 3.12.1996, č. 6, s. 1, 5.
  • Oskar Pafka : retrospektivní výstava tvorby znojemského autora [online]. [cit. 2008-02-15]. Dostupné z WWW: <http://www.znojmuz.cz/mindex1.htm>.

 

Referátek pro Vás vypracovala Michaela Vrábelová.