Antonín František Stehlík

  • malíř, žurnalista

Antonín František Stehlík se narodil 11. března 1921 v Hlubokých Mašůvkách.

V Hlubokých Mašůvkách žil až do svých šestnácti let, kdy se rodina přestěhovala do Znojma. Na Mašůvky však nezapomněl a rozdělil svůj volný čas mezi Znojmo a svou rodnou obec, kde si vytvořil tiché umělecké prostředí v chaloupce po tetičce.

Jeho první výtvarné kroky usměrňoval prof. František Šindelář, malíř – krajinář. V 1. polovině 50. let byl žákem Otokara Nejedlého, ke kterému zajížděl do Prahy na lekce krajinářské malby a kresby. Mnoho pro svoji práci získává z osobního přátelství s Vincencem Benešem a prof. Janem Rambouskem. Pochází z redaktorské rodiny, a proto začíná, jako spolupracovník s novinami, nejen jako recenzent a pisatel různých článků a glos, ale současně jako ilustrátor vlastními kresbami. Novinářská kresba se stala zpočátku základem jeho výtvarné činnosti.

Antonín František Stehlík zemřel 28. srpna 1989 ve Znojmě.

DÍLO:

Těžištěm jeho tvorby je krajinomalba. Veřejnosti je znám jako autor kresebných cyklů. Každý jeho soubor kreseb má vždy svůj tématický, didaktický, dokumentární nebo vlastenecký záměr. Jeho cykly kreseb můžeme v podstatě rozdělit do tří skupin.

Cykly, které mají didaktický, výchovný a dokumentační charakter jsou kresby dokumentující místa dělnického hnutí na Znojemsku, zvláště v jeho rodišti Hlubokých Mašůvkách.

Dále jsou to kresby zaměřené na jeho oblíbené básníky. Zvláštní význam pro jeho práci mělo seznámení s Petrem Bezruček, za kterým jezdil do Kostelce na Hané a kde též vznikla myšlenka výtvarně zachytit ta známá místa „výplazů“, jak svérázně básník nazýval své vycházky a výlety. Tak vznikl cyklus více než sto kreseb nazvaný Bezručovy moravské výplazy.

Při těchto potulkách místy, které básník Bezruč miloval a kde rád odpočíval, poznával A. F. Stehlík stále více krásu jižní Moravy, Hané, severní Moravy a také Českomoravské vysočiny. Tuto sice poznal dříve a obdivoval, ale na základě uvědomění si, jaké básníky a revolucionáře tento kdysi chudý kraj dal naší společnosti, nacházel v této krajině nový, poetický pohled.

Z tohoto poznání vychází cyklus kreseb Krajem Otokara Březiny, za který byl vyznamenán Ministerstvem kultury březinovskou medailí, dále soubor kreseb Místa mladosti Vítězslava Nezvala, které byly vytvořeny k básníkovým oslavám.

Druhou skupinu cyklů tvoří jeho kresby ze zahraničí, z několika zemí, které malíř navštívil. Jsou to především jeho práce ze Sovětského svazu, z kterých vzešel roku 1965 cyklus SSSR očima malíře a roku 1970 Cestami Uzbekistánu! Zde získával mnoho přátel a mezi nimi také generála Josefa Korovjakina.

V Sovětském svazu jeho kresby s náměty jižní Moravy vystavovala Galina Alexandrova Morosova v Moskvě. Za tuto práci získal mnohá uznání ÚV SČSP v Praze a Čestný odznak pravdy v Moskvě.

Další zemí, kam A. F. Stehlík rád jezdí, je země s historickými a uměleckými památkami a s antickou tradicí – slunná Itálie. Zde vytvořil známý cyklus Bella Italia a ve Florencii obdržel italská vyznamenání; stříbrnou medaili Gardo d´Argento a bronzovou medaili Gada.

Ve svých kresbách z ciziny zachycuje charakter a atmosféru kraje, architekturu a detaily historických budov a měst. I když jeho kresby z cest mají charakter reportážních záznamů, přece v nás vyvolávají krásný umělecký dojem nebo vzpomínku.

Třetí skupinu jeho cyklů tvoří kresby z rodného kraje, zvláště ze Znojemska, Českomoravské vysočiny a Slovenska.

Láska k vlasti, obdiv k jejím přírodním krásám, nutí Stehlíka k výtvarnému vyjádření. Jsou to především cykly kreseb z Čenkova na Jihlavsku z roku 1966 a soubor kreseb Mrákotín a okolí z roku 1969.

Svou lásku k Českomoravské vrchovině vyjádřil souborem kreseb Krajem malého Bobše. V něm oslavil líbezný kraj kolem Nového Města na Moravě a Žďáru nad Sázavou, v němž Bobš žil. Touha po poznání přivádí Stehlíka na Slovensko. Z jeho cest vznikl cyklus Krásy Slovenska, který vytvořil na počest 25. výročí Slovenského národního povstání.

Výstavy: Tvorba A. F. Stehlíka od roku 1952 do roku 1989 byla prezentována na samostatných i společenských výstavách především v domácím prostředí – Znojmo, Hluboké Mašůvky, Třebíč, Jihlava, Dukovany, Kyjov, Ždánice, Uherské Hradiště, Ivančice, Blansko, Praha, Opava. Ze zahraničních výstav jmenujme expozice v Itálii, Rusku, Bulharsku.

LITERATURA:

  • DOČEKAL, Jan. Před pětaosmdesáti lety se narodil akademický malíř A. F. Stehlík. Znojemsko. Roč. 16, č. 10 (07.03.2006), s. 5.
  • GON. Vzpomínka na malíře A. F. Stehlíka. Znojemsko. Roč. 9, č. 11 (16.03.1999), s. 9.
  • JM. A. F. Stehlík: Velvyslanec znojemské krajiny. Znojemský týden : Noviny pro znojemský region. Roč. 10, č. 11 (08.03.2010), s. 4.
  • LANŽHOTSKÝ, Martin. Malíř Antonín Stehlík nedal na Hluboké Mašůvky dopustit. Moravské noviny Rovnost. Roč. 11, č. 64 (16.03.2001), s. 4, příl. Jihomor. deník.
  • Malíř domova A.F. Stehlík. Bratislava : ERPO, 1981. [7] vol. listů : reprodukce.

 

Referátek pro Vás vypracovala Michaela Vrábelová.