Bořivoj Dostál
Bořivoj Dostál

  • archeolog, badatel

Bořivoj Dostál  se narodil 16. srpna 1929 v rodině selského evangelického rodu v Heršpicích u Slavkova, v kraji plodném jak na archeologické lokality, tak na jejich objevitele.

Působila zde celá řada slavných moravských archeologů, ať už to byl Antonín Procházka, Miroslav Chleborád, Karel Tihelka Josef Poulík či Dostálův pozdější učitel František Kalousek.

Za svého mládí projevoval Bořivoj Dostál hluboký zájem o historii. Proto se po absolvování reálného gymnázia v Bučovicích roku 1949 přihlásil ke studiu historie, občanské nauky a ruštiny na pedagogické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (dnešní MU) v Brně. Po třech letech studium úspěšně ukončil a krátce působil jako učitel ve Znojmě. Po dvouleté povinné vojenské službě znovu nastoupil na brněnskou univerzitu (1954), tentokrát už jako adept studia prehistorie a historie, k Emanuelu Šimkovi a Františku Kalouskovi. Pod Kalouskovým vedením se také jako student zapojil do výzkumu ve Znojmě-Hradišti (1950-52).

Od roku 1955 začal na univerzitě pracovat na poloviční úvazek na pozici Kalouskova asistenta, s nímž se znovu vrátil k výzkumu na Znojmě-Hradišti (1955-57), kde mu mimo jiné pomáhal i Zdeněk Klanica. Plný úvazek a funkci asistenta Dostál přebral roku 1957, kdy se mu podařilo s vyznamenáním studium ukončit. To už na něj čekal nelehký úkol - spolupodílet se a později (od roku 1970) i vést jeden z největších archeologických výzkumných projektů ve střední Evropě - Pohansko u Břeclavi.

Výzkumu lokality, jejíž unikátnost na Moravě zastiňují snad jen Mikulčice a Staré Město u Uherského Hradiště, věnoval Dostál celých 36 let svého života. Podařilo se mu zde vybudovat archeologickou výzkumnou stanici schopnou fungovat prakticky dodnes. Nutno podotknout, že po více než deseti letech od Dostálovy smrti je na dveřích jedné z místností možno stále spatřit štítek nesoucí jeho jméno.

Cílem výzkumů Pohanska u Břeclavi bylo uveřejnění velkého množství článků a monografií týkajících se osídlení a vývoje tohoto hradiska. Z těch nejznámějších můžeme jmenovat Břeclav-Pohansko IV - Velkomoravský velmožský dvorec, Slovanské kultovní místo na Pohansku u Břeclavi, Opevnění velmožského dvorce na Pohansku u Břeclavi, Velkomoravské hradisko Břeclav-Pohansko - 10 let archeologických výzkumů 1959-1969, Břeclav-Pohansko III - časně slovanské osídlení. Z prací týkajících se jiných lokalit by bylo vhodné vzpomenout článek Slovanský mohylník u Žlutavy.

Dostálovi se v šedesátých letech dařilo postupovat profesně. Roku 1962 obhájil kandidátskou disertaci prací „Slovanská pohřebiště ze střední doby hradištní na Moravě", která se stala základním kamenem pro poznání slovanské archeologie na Moravě. Krátce nato (1967) dosáhl habilitace prací „Pronikání velkomoravské hmotné kultury do sousedních zemí" a byl jmenován docentem pro obor slovanské archeologie. Obdržet doktorát věd mu za éry komunismu umožněno nebylo. Musel si na něj počkat celé dvě dekády, až do roku 1988. Jistou satisfakcí snad bylo, že mu byla o rok později udělena hodnost profesora slovanské archeologie.

Dostál působil na brněnské univerzitě od roku 1955. Od roku 1965 navíc jako zástupce a od roku 1970 už jako ředitel Katedry prehistorie. Tento post zastával do 1. října 1972, kdy byl vyškrtnut z KSČ a odvolán z funkce. Znovu stanul v čele Katedry archeologie, jež byla od smrti R. M. Perničky roku 1986 součástí Katedry dějin SSSR a socialistických zemí, dne 1. ledna 1990. V porevoluční atmosféře si kladl za cíl katedru osamostatnit, rehabilitovat a vytvořit na ni nový model výuky. S Vladimírem Podhorským prý dokonce krátce po revoluci obcházeli všechny učebny s žádostí o vytvoření nové vědecké rady a stanovení děkana.

1. srpna 1994 však náhle, vzhledem ke zhoršujícímu se zdravotnímu stavu, místo vedoucího ústavu opustil. Smutnou ironií osudu se pak stalo vydání chystaného sborníčku věnovaného jeho nastávajícím pětašedesátým narozeninám. Chystaná brožurka změnila svůj název na „in memoriam". Bořivoj Dostál totiž po krátké, zhoubné nemoci, dne 18. srpna 1994, dva dny po svých dožitých pětašedesátých narozeninách, zemřel.

Bořivoj Dostál měl čilé kontakty s archeology nejen u nás, ale díky svým lingvistickým vlohám, i v okolních slovanských i germánských zemích. Jeho bibliografie čítá na 250 položek. Stal se popularizátorem slovanské archeologie, psal do novin a časopisů, vystupoval v televizi. Působil v řadě společenských organizací, ať už muzejních, umělecko-politických či vysloveně politických. Byl členem redakčních rad časopisu Slovácko, Časopisu Moravského muzea a Vědy společenské, členem výboru Moravského archeologického klubu, hlavního výboru Československé akademie věd, vědecké rady FF MU, Národního archeologického komitétu, Grantové agentury ČR a AV ČR, atd. Stal se rovněž členem komise pro udělování vědeckých hodností. Oponoval snad všechny disertační, docentské a profesorské práce na území ČR, za což také v roce 1986 obdržel ocenění Stříbrné medaile FF UJEP v Brně.

 
LITERATURA:



Referátek pro Vás vypracovala Michaela Vrábelová.