• cestovatel, kněz, misionář

Narodil se 30. srpna 1682 v Kroměříži. Studoval mezi prvními žáky na piaristickém gymnáziu v Kroměříži a bohosloví v Olomouci. Roku 1706 se stal knězem a jako představitel řádu františkánů přijal jméno Jakub. Krátce působil v bechyňském klášteře, kde se naučil hrát na varhany a později v dačickém klášteře, kde vyučoval hudbu.

Byl velmi vzdělaný, vyznal se v lékařství, hrál na varhany, uměl varhany stavět. Podle jeho podkladů vznikla roku 1726 Sigardova mapa Egypta. Aktivně znal několik jazyků: česky, německy, latinsky, řecky, italsky, francouzsky, portugalsky, holandsky, arabsky a albánsky. Dovedl číst korán a rozuměl mu.

Sigardova mapa Egypta z roku 1726 pořízená ve spolupráci s Římařem
Sigardova mapa Egypta z roku 1726 pořízená ve spolupráci s Římařem

V prosinci 1710 mu bylo doručeno povolení k odchodu do misií. Cestou do Říma navštívil známé v Brně a ve Znojmě a 10.2.1711 odjel do Říma, 25. února 1712 byl vybrán do misie v Habeši, spolu s P.Apolinářem de Conjola z Tridentu. Byl podroben kardinálem-prefektem zkoušce, načež byl Kongregací pro šíření víry ustanoven apoštolským misionářem pro Horní Egypt, Habeš a Sokotru.

Po příjezdu do Alexandrie (30.6.1712) se vydal do Káhiry. Roku 1714 odplul na Kypr, poté do Saidy (Sidonu) a do Jeruzaléma. Z Jeruzaléma pak opět cestoval do Káhiry.

Roku 1715 se vypravil ještě se dvěma františkány P.Apolinářem de Conjola z Tridentu a Theodorichem Wolfem do Habeše a na Sokotru, aby prozkoumali možnosti pronikání křesťanství do oblasti Rudého moře. Výsledek cesty byl však negativní. Cestovali v přestrojení jako lékaři. V dubnu 1716 se po několika zastávkách připluli do Jemenu, kde působili v Hodejdě a Mokce. Pak pokračovali v cestě na Sokotru, do sousedství Habeše a potom do Indie. Samotnou Habeš tehdy Římař nenavštívil. Cestoval po východní Africe, odkud se pak vydal přes východní Indii a přes Ameriku do Evropy, do Ostende a do Říma. Tyto jeho cesty trvaly od 7.září 1715 do 8.dubna 1721.

Po návratu do Evropy byl pověřen na další tři roky misijní činností. Byl navržen pro své velké jazykové znalosti za biskupa smyrenského, ale k volbě nedošlo. Také se měl stát v Římě generálním lektorem arabského jazyka na misijním ústavu.

Koncem roku 1722 odjel z Říma do Káhiry v hodnosti prefekta egyptských misií a apoštolského pronotáře. V roce 1723 se usadil v hornoegyptském Achmimu. Roku 1726 byl jmenován představeným hornoegyptské misie se sídlem v Girge.

V roce 1729 se vrátil na Moravu, v letech 1732-1735 pobýval ve Znojmě , kde byl zpovědníkem řeholnic, v r. 1737 odcestoval znovu do Egypta. V hodnosti apoštolského vikáře tam zůstal až do roku 1752. Z Káhiry podnikal vizitační cesty do Horního Egypta 91738, 1742-1743 a 1748).

Po roce 1752 odmítl již třetí obnovení prefektury a vrátil se do Evropy. Zemřel 5. března 1755 ve františkánském klášteře v Brně.

DÍLA:

Římař si psal latinský deník Itinerarium, který má 630 stran kvartového formátu. Líčí zde svoje cesty v letech 1711-1726. Na konci druhé části je cizí rukou připsána poznámka, která zaznamenává Římařův pobyt na Moravě v letech 1730-1736 a pobyt v Egyptě 1737-1752. V roce 1946 byla nalezena 3. číst Římařova deníku ve strahovské knihovně. Ve svých denících podal topografický popis míst ležících při Nilu z Alexandrie až do Garbe na hranicích Senáru na Modrém Nilu.

LITERATURA:

  • Kdo byl kdo : Naši cestovatelé a geografové. Praha : Libri, 1998. 509 s.
  • Kdo byl kdo : Čeští a slovenští orientalisté,afrikanisté a iberoamerikanisté. Praha : Libri, 1999. 620 s.
  • KUNSKÝ,Josef. Čeští cestovatelé. 1.díl. Praha : Orbis, 1961, 421 s.
  • BAKEŠ,František. Egyptský poutník Jakub Římař. In: Lidová demokracie, 1983, (15.1.1983), s.10.

 

Referátek pro Vás vypracovala Eva Šrámková.