Ulička pod znojemským hradem
Ulička pod znojemským hradem

 

  • malíř, ilustrátor

Narodil se 4. listopadu 1869 v Dolenicích jako nejstarší z deseti dětí v rodině chudáka. Ze sociálních důvodů do školy moc nechodil, pomáhal rodičům v obživě, dělal pasáčka koz a husí.

V malé venkovské škole učil ještě vojenský vysloužilec, který poznal Pospischilův talent a podle možností jej podporoval. Při pasení domácího zvířectva si malý Karl všímal tvarů a barevnosti okolní přírody. Jeho obrazotvornost podněcovaly a rozvíjely také lidové zvyky v Dolenicích a vyprávění jeho babičky a sousedů za dlouhých zimních večerů.

Po základní školní docházce ho rodiče dali na řemeslo, naučil se vyrábět knoflíky z perleťových lastur v Hostěradicích (asi v r. 1884). Práce se mladému Pospischilovi nelíbila, proto utekl s komedianty do světa. Jeho putování skončilo r. 1888 ve Vídni. Tam si našel nejdříve práci v továrně na výrobu vějířů. Na vějíře a dekorace maloval figuríny a květiny.

V r. 1892 se oženil s Marií Fröhlichovou z Vídně, se kterou měl dvě dcery. Až do roku 1898 si doplňoval mezery ve všeobecném vzdělávání.

Po doplnění těchto vědomostí a po dobrém řemeslném zvládnutí práce v továrně na vějíře se odhodlal dosáhnout vyššího uměleckého vzdělání studiem na vyšším stupni uměleckoprůmyslové školy ve Vídni. Zdokonaloval se ve figurální malbě u profesora K. Mosera a studium úspěšně ukončil výstavou v roce 1902 v Domě umělců. Za pomoci stipendia získaného od mecenášů umění začal ve Vídni studovat Akademii výtvarných umění. Zde byl žákem profesora R. Rybarze, který mu dával podněty k zjemněné malbě krajiny a květin. Akademii ukončil r. 1904. Usadil se v samotářské krajině v Podyjí u Devíti mlýnů.

Za první světové války byl jako důstojník na ruské frontě. V letech 1921-1924 učil na německých středních školách ve Znojmě kreslení. Jeho příjem však nepokryl výdaje jeho rodiny a tak začal portrétovat zámožné lidi ze Znojma, např. továrníka Aloise Buchbergra, knihkupce a vydavatele Felixe Bormanna, ředitele banky Michala Oplesche.

V roce 1925 se přestěhoval do německého Emmerichu. Jeho posledním velkých obrazem v Emmerichu byl "Západ slunce", který vlastnila jeho dcera Ludvika. Za pobytu v Emmerichu (1925-1933) navštívil K. Pospischil i nizozemská městečka. Celkem měl v Německu a Nizozemí namalovat 900 obrazů, které zdokumentoval fotograf Massing.

Zemřel 8.listopadu 1933 v Emmerichu.

DÍLA:

Specializoval se na krajinářství v terénu. V Podyjí nejraději maloval vřesoviště a oblohu. Je autorem stovky skic a obrazů. Jde např. o obrazy "Dyjská krajina u Karlslustu", "Večerní klid", "Zlaté hrozny", "Hnánický domek na sněhu", "Zasněžená krajina u Devíti mlýnů" apod. Při pobytu v Hnánicích maloval Pospischil i portréty.

Dodnes se v Šatově zachoval portrét preláta Josefa Knoppa z roku 1907. Maloval též portréty dalších zámožných lidí ze Šatova, např. majitele velkého statku a cihelny Otmara Grieblera a dceru nájemce parního mlýny J. Tima. V roce 1911 vystavoval své obrazy v Šatově a rok poté i ve Znojmě. Tato výstava se konala v pronajatém ateliéru fotografa u kavárny Corso.

Ještě před první světovou válkou navštívil malíř svou rodnou ves. Pro dolenickou kapli namaloval Boží trůn s anděly stojícími kolem. Za tohoto pobytu pravděpodobně byla načrtnuta i skica "Pohled na Pavlovské vrchy z Dolenic".

V r. 1912 obdržel pozvání od knížete Lichtenštejna na jeho sídlo v Lednici. Zde pro knížete namaloval na 50 obrazů lednické krajiny. V letech 1923 až 1925 vystavoval opět ve Znojmě, většinou s ostatními německými malíři Znojemska.  V r. 1925 vystavoval i velkou olejomalbu "Celkový pohled na Znojmo a vřesoviště". V r. 1929 proběhla za jeho nepřítomnosti výstava k jeho šedesátinám, kdy bylo vystaveno na 100 obrazů.

LITERATURA:

  • Znojemsko, 8.9.1998, s.4, "Malíř a ilustrátor Karl Pospischil"
  • ŠÍPEK,Zdeněk. 130 let od narození malíře Karl Pospischila. In Jižní Morava. Brno : Musejní a vlastivědná společnost, 1999, s.233-238.

 

Referátek pro Vás vypracovala Eva Šrámková.