Peřinka, František Václav (1878-1949)

František Václav Peřinka
František Václav Peřinka

  • vlastivědný pracovník, historik, publicista
František Václav Peřinka pocházel z chudé rodiny hrnčíře, narodil se 26. února 1878 na samotě zvané Koráb ležící v Mikulovickém lese u okresní silnice vedoucí do sousedních Horních Dunajovic. V Mikulovicích chodil do obecné školy.

Protože jevil mimořádné nadání a matka si přála, aby se stal knězem, odešel na nižší gymnázium do Třebíče. Zde se setkal s vlastivědným pracovníkem profesorem Rypáčkem, který v něm probudil zájem o historii. V roce 1890 požádal o přijetí do učitelského ústavu v Kroměříži, ale pro špatný sluch nebyl přijat. Přesto v Kroměříži zůstává a dokončuje studia na vyšším gymnáziu. Stále více ho lákal kroměřížský zámecký archiv s bohatými historickými prameny. Již tehdy přemýšlel o vypracování historie jižní Moravy.

Zájem o minulost jej přivedla do Prahy na univerzitu, kde navštěvoval národopisné přednášky profesora Č. Zíbrta. Pro nedostatek peněz musel studia ukončit a vrátil se zpět do rodného kraje. Začal pracoval jako lékárenský učeň a později si našel místo na berním úřadě ve Znojmě. Ale o historii se zajímal dál. Přednášel v českých spolcích, psal do novin. Pro svůj národní postoj byl často přeřazován z místa na místo.

V r. 1899 odchází na berní úřad do Valašských Klobouk a později do dalších moravských měst. V r. 1906 se dostal do Kroměříže, kde působil osm let - do roku 1914.

První světovou válku prožil v Brně. Po jejím skončení odešel na Slovensko, kde strávil dvacet let (Ružomberk, Bratislava). Odtud musel, ale v r. 1939 odejít a usadil se natrvalo v Kroměříži. Zemřel 14. září 1949.

DÍLO:

Jeho rozsáhlá písemná pozůstalost je uložena v archivu v Kroměříži se sídlem v Holešově. Kam přišel, všude rozvíjel svůj historický zájem. Ve svých působištích vynikl Peřinka jako neúnavný badatel v oblasti historie, která jej zcela získala již od studentských let, kdy se především zajímal o církevní dějiny. První články publikoval v r. 1899, kdy mu bylo 21 let. Svůj historický zájem zaměřil do tří oblastí, kde pracoval jako berní úředník.

Valašské Klobouky - Okresní monografie valašsko-kloboucký okres. Práce má 278 stran a najdeme v ní mapu od J. Hladíka, dále cenný popis funkcí rychtářů, fojtů a reprodukce pečeti cechů.

Slovensko - Veselé putovanie po Slovensku (1934).

Kroměříž - Dějiny města Kroměříže. Práce čítá 4 112 stran a Peřinka popisuje dějiny města od počátků až po rok 1777.

Znojmo - Vlastivěda moravská, která má tři části - Jaroslavický okres (1905), Vranovský okres (1906), Znojemský okres (1924). Zachycuje v ní dějiny města Znojma a okolních obcí od prvopočátku do druhé poloviny 18. století.

Publikoval v časopisech a sbornících: Časopis muzea moravského, Sborník historického kroužku, Od Horácka k Podyjí (1924-1938), Selský archiv, Prúdy, Slovenský deník aj. .

Ve fondu Městské knihovny Znojmo najdeme:

Vlastivědu Moravskou - Znojemský okres, svazek byl vydán Muzejním spolkem v Brně roku 1904. Práce má 551 stran. Najdeme v ní řadu fotografií, plán města Znojma a celého okresu.
Vlastivědu Moravskou - Jaroslavický okres. Opět byl svazek vydán Muzejním spolkem v Brně a to roku 1905. V předmluvě František Václav Peřinka napsal, že okres Znojemský a Jaroslavický vznikaly současně. Byly psány jako okres jeden. Publikace je doplněna řadou fotografií a má rozsah 141 stran.
Vlastivědu Moravskou - Vranovský okres. Svazek byl vydán v roce 1906 a má 196 stran.
Vlastivědu Moravskou - Valašskokloboucký okres.
Vlastivědu Moravskou - Zdounecký okres.
Vlastivědu Moravskou - Kroměřížský okres.

LITERATURA:
  • František Václav Peřinka [online]. [cit. 2007-11-05]. Dostupné z WWW:  .
  • Vlastivědný věstník moravský. Brno 1978.
  • Vlastivědný věstník moravský. Roč.25, sešit 1. Brno, Musejní spolek 1973.
 
Referátek pro Vás vypracovala Michaela Vrábelová.