Jaroslav Palliardi
Jaroslav Palliardi


  • archeolog, notář

Narodil se 10. února 1861 v Telči, kde žil jeho otec Ignác, c.k. zemský soudní rada.

Do obecné školy chodil v Telči. Jeho otec často střídal místo zaměstnání, proto mladý Palliardi studoval v Bystřici pod Hostýnem a poté i ve Znojmě na gymnáziu. Později dokončil  piaristické gymnázium v Kroměříži. Právě tam se spřátelil s budoucím básníkem a pedagogem Františkem Táborským, ten mu doporučil další právnická studia. Po maturitě na gymnáziu odešel Palliardi studovat práva na německou univerzitu v Praze, asi po roce přešel na obnovenou univerzitu českou.

Po ukončení studia práv nastoupil jako koncipient a čekatel notářství k příteli svého otce, notáři Janu Vlkovi. Zůstal tu 12 let, až do roku 1895.  Posléze se stal notářem ve Vranově nad Dyjí (do 1898), kde sbíral brouky a motýly. Poté pracoval
v Moravských Budějovicích, kde žil až do své náhlé smrti.

V roce 1892 se oženil s Marií Šrámkovou ze Znojma. Za jeho pobytu ve Vranově se mu narodila dcera Vlasta.

Již jeho působení ve Znojmě bylo poznamenáno archeologickou činností. K nejvýznamnějším objevům patří nesporně zjištění neolitické kultury s tzv. moravskou malovanou keramikou ve Znojmě-Novosadech roku 1888. 

V letech 1893-1900 byl Palliardi redaktorem Časopisu Vlasteneckého musejního spolku v Olomouci, kde též poprvé vyšla zpráva o jeho objevu neolitické malované keramiky. V roce 1897 uveřejnil ve vídeňských Zprávách prehistorické komise císařské a královské Akademie věd práci „Die neolithischen Ansiedlungen mit bemalter Keramik in Mähren und Niederösterreich“. Ve spolupráci se Stanislavem Marákem, advokátem Dr. Kvízem a redaktorem Burianem založili a řídili časopis „Naše noviny“. Vycházely od roku 1902 až do první světové války, kdy byly úředně zakázány. Přispíval též do novin Buditel, byl aktivním členem řady organizací na jihozápadní Moravě. Stal se členem Besedy znojemské, podporoval Řemeslnický spolek, byl činným členem Sokola, Matice moravské, Ústřední matice školské v Praze, Národní jednoty pro jihozápadní Moravu aj. Na základě jeho politické činnosti vznikly spisy: „Papežství jako překážka kulturního vývoje lidstva“ (1909) a „Bible, věda a církve“ (1910).

Jeho hlavní zájem se upíral k neolitu a eneolitu, ve stati „Die relative Chronologie der jüngeren Steinzeit in Mähren“ koncipoval první vědeckou periodizaci celého neolitu a eneolitu.

Od roku 1906 začíná úzká spolupráce Jaroslava Palliardiho s Františkem Vildomcem, který obstarával zejména práce v terénu a restauraci památek. Po řadě drobnějších terénních výzkumů se Palliardi zaměřuje na Starý Zámek u Jevišovic. Význam této lokality a badatelovo pozorování i dokumentace nálezů položily tehdy základy moderní metodiky terénního archeologického výzkumu na Moravě a základy moderní koncepce eneolitu v celém středním Podunají. Jeho obsáhlý rukopis „Starý Zámek u Jevišovic, neolitické hradisko“ o výsledcích výkopů u Jevišovic se mu však nepodařilo dokončit a publikovat, stejně jako další díla „Relativní chronologie mladší doby kamenné na Moravě“ a „Neolitické kultury na Moravě a jejich vztah k neolitickým kulturám evropským“.

Za svůj život shromáždil bohatou archeologickou sbírku, čítající  přes 100 000 kusů. Pozůstalí nabídli Palliardiho museum městu Znojmu za částku 400 000 Kč, starosta však nabídku odmítl. Po dlouhém jednání byla sjednána se Zemským výborem v Brně částka 1 000 000 Kč. Pozůstalí pak nabídli k odprodeji i archeologickou knihovnu za 150 000 Kč. Část sbírky je dnes součástí sbírek Moravského muzea v Brně.

Jaroslav Palliardi zemřel po mozkové mrtvici 12. března 1922.

LITERATURA:

  • PODBORSKÝ,Vladimír-VILDOMEC,Vědomil. Pravěk Znojemska. Brno : Musejní spolek v Brně; Jihomoravské muzeum ve Znojmě, 1972. 282 s.
  • 50 let archeologických výzkumů Masarykovy univerzity na Znojemsku. Brno : Masarykova univerzita v Brně, 2001. 339 s. ISBN 80-210-2546-8.

 

Referátek pro Vás vypracovala Eva Šrámková.