Pavel Krbálek
Pavel Krbálek


  • sochař (umělecký kovář, plastiky, šperk)

Narodil se 2. 4. 1928 v Miroslavi u Znojma. Vyučil se kovářem v rodinné dílně na Moravě, poté studoval ŠUŘ v Brně (1948-1952), VŠUP v Praze (1952-1959) a rok 1956 studoval na Vysoké škole výtvarného a užitého umění v Berlíně. Do roku 1968 žil v Praze, po srpnu 1968 emigroval do Švýcarska. Od konce r. 1989 navštěvuje Českou republiku a obnovuje ateliér v rodné obci.

Zpočátku  vytvářel figurativní, zoomorfní i antropomorfní plastiku, obvykle v pohybu. Jeho celoživotním motivem se však staly figurální kompozice, jak naznačila jeho klauzurní práce Vítěz a závěrečné práce na UMPRUM z roku 1958 Dívka a Studie mužského aktu. Tato díla znamenala návrat k abstraktnímu pojetí v kované plastice u nás. V roce 1961 vystavil své práce na mezinárodní přehlídce uměleckého kovářství v Lindau u Bodamského jezera, kde zastupoval Československo jako jediný účastník. Mezi jeho dvanácti plastikami patřila k nejvýznamnějším pracím Ležící. Tuto přehlídkou započala výraznější prezentace české plastiky na mezinárodním fóru. Bohatá tvůrčí léta provázela i vzrůst jeho společenské aktivity. Roku 1964 se Pavel Krbálek stal předsedou sekce Kov a šperk při SČVU, roku 1967 se podílel na přípravě výstavy EXPO 67 v Montrealu. Dále pořádal I. sympozium šperku v Jablonci nad Nisou v roce 1968, kde se představil jako tvůrce kovaného šperku. Koncem 60. let začal pracovat s technikou kování na šperku ve stříbře, účast na Expo Montreal mu dovolila i práci se zlatem. V roli hostujícího docenta na uměleckoprůmyslových školách v Curychu a Lucernu vytváří malá, ale výtvarně velmi působivá díla ze stříhaného plechu.

Pro Pavla Krbálka je však nejcharakterističtější realizace velkých plastik, které můžeme najít v Lucernu, v Ivry, v Muggensturmu a Rastattu. Za bronzovou sochu Mrznoucí srdce získal roku 1990 v Japonsku Rodinovu cenu a rok poté následuje tamtéž cena H. Moora za železnou plastiku Niké. Vyvrcholením této etapy se pak stávají stříbrné a zlaté kované plastiky velkých rozměrů.

Rodný dům s kovárnou přestavěl na sídlo s ateliérem. Do Miroslavi se po třiceti letech v emigraci vrátil, aby městu představil výsledek své celoživotní práce. Vedle monumentální sochy Radost, která byla v Miroslavi odhalena v roce 2001 před Kulturním střediskem, je ve městě nainstalovaná i socha Péče. Sochař Krbálek též navrhl pro město kašnu ve tvaru hroznu.

DÍLA:

  • kovaná plastika “ Ležící ”, železo, rok 1961
  • kovaná svařovaná plastika, železo, rok 1966 –67
  • kovaný závěs, stříbro, rok 1974 – 75
  • “Ze stříbra, zlata a železa 7”, olej na kartonu, rok 1999
  • “Ze stříbra, zlata a železa 8”, olej na kartonu, rok 1999
  • “Ze stříbra, zlata a železa 9”, olej na kartonu, rok 1999
  • “Ze stříbra, zlata a železa 10”, olej na kartonu, rok 1999
  • “Ze stříbra, zlata a železa 11”, olej na kartonu, rok 1999
  • “Dialog” komorní plastika, stříbro, r. 1973

Pavel Krbálek - vítězná kovaná plastika Niké, Japonsko 1991
Pavel Krbálek - vítězná kovaná plastika Niké, Japonsko 1991

LITERATURA:

  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění. A-M. 1. vyd. Praha: Academia,1995. 546 s. ISBN 80-200-0521-8.
  • http://www.mesto-miroslav.cz/mesto/rodaci.htm [citováno 12.3.2003]
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-2001. 4. díl. Kon-Ky. 1. vyd. Ostrava : Výtvarné centrum Chagall, 2001. 512 s. ISBN 80-86171-06-X.
  • KLEJDUSOVÁ,V.; VOLF,R. Miroslav na prahu třetího tisíciletí. [Miroslav] : [s.n.], [2001]. 8, 8 s. [12] s. obr. příl. 

 

Referátek pro Vás vypracovala Eva Šrámková.