(rozená Marie Dubská)

Marie von Ebner-Eschenbach
Marie von Ebner-Eschenbach

  • spisovatelka, prozaička, dramatička

Narodila se 13. září 1830 ve Zdislavicích na Kroměřížsku. Pocházela ze starého rodu Dubských, její matka  Marie Vockelová zemřela dva týdny po porodu. Marie byla vychovávaná českými služkami. Teprve nevlastní matka Xaverine von Kolowrat zavedla výhradně německou výchovu.

V roce 1848 se provdala za svého bratrance, barona Morize von Ebner-Eschenbach, hejtmana a pozdějšího polního maršála. V letech 1851 až 1856 bydleli v Louce u Znojma, kam byl služebně povolán její muž. V roce 1856 se přestěhovala do Vídně, část roku však trávila v rodných Zdislavicích.

Marie von Ebner-Eschenbach byla též znalkyní a sběratelkou hodin. Podařilo se jí získat 270 kusů hodin, za které padla velká část honorářů za její díla. Ebner-Eschenbachová odkázala svou sbírku dětskému domovu. Rudolf Kaftan, sběratel hodin, pak za pomoci bohatých mecenášů získal 300 000 korun, které předal dětskému domovu, a tak mohl vzácnou sbírku přemístit do domu věnovaného městem Vídní, zvaného Harfenhaus. V roce 1945 Rusové Vídeň vyplenili, z vlastního muzea zmizelo na 2000 exemplářů hodin i s dokumentací. Teprve v roce 1964 byla tato sbírka v ulici Schulhof 2 ve Vídni znovuotevřena.

V lednu roku 1898  zemřel spisovatelce manžel, ve stejném roce pak byla Eschenbachová vyznamenána nejvyšším rakouským civilním řádem – Čestným křížem za literaturu a umění. V roce 1901 udělila vídeňská univerzita ve Vídni spisovatelce čestný doktorát filozofie.

Zemřela 12. března 1916 ve Vídni, na své přání byla pohřbena v rodinné klasicistní budově hrobky hrabat Dubských ve Zdislavicích.

Známka rakouské pošty k 75. výročí úmrtí Marie Ebner-Eschenbach
Známka rakouské pošty k 75. výročí úmrtí Marie Ebner-Eschenbach
   

DÍLA:

V roce 1858 vydala anonymně nepříliš zdařenou prvotinu Aus Franzensbad  (Z Františkových Lázní). Drama Maria Stuart in Schottland (1860, Marie Stuartovna ve Skotsku) navrhl Devrient na Schillerovu cenu. Další pokusy o dramata – Die Schauspielerin (1861, Herečka), Das Geständnis (1861, Doznání), Die Veilchen (1861, Fialky), Marie Roland (1867), Die Prinzessin von Banalien (1872, Princezna z Banalien), Doctor Ritter (1872), Das Waldfräulein (1872, Slečna z lesů), Männertreute (1874, Mužská věrnost) aj., nepřinesly úspěch.

Její rodina ji zrazovala od další literární dráhy, Marie Ebner-Eschenbach se však pokusila, i pod vlivem Turgeněva, o tvorbu prozaickou, kde dosáhla velkých úspěchů. V roce 1875 vyšel svazek Erzählungen (Povídky).

Následovaly další úspěšné prózy: Die Freiherren von Gemperlein (1881, Svobodní pánové), Oversberg (1881), Krambambuli (1882), Der Vorzugsschüler (1882, Premiant), Der Kreisphysikus (1882, Krajský fyzik), Die Spitzin (1882, Čubička), Lotti, die Uhrmacherin (1881, Hodinářka Lotti), Er lasst die Hand küssen (1885, Že nechá rukulíbat), Der Muff (1883, Rukávník), Glaubenslos? (1893, Bez víry?), Ein Spätgeborener (1857, Pozdě narozený), Das Gemeindkind (1887, Obecní dítě), Meine Kinderjahre (1906, Z dětství), Erinnerungen an Grillparzer (1914, Vzpomínky na Grillparzera).

Další díla: Aphorismen (1880), Neue Erzäahlungen (1881, Nové povídky), Neue Schlossgeschichten (1886, Na zámku a ve vsi), Unsühnbar (1889, Vina neodčinitelná).

LITERATURA:

  • Slovník spisovatelů : německého jazyka a spisovatelů lužickosrbských. Vyd. 1., Praha : Odeon, 1987. 844 s.
  • jac. Výstava o Eschenbachové. Právo. Roč. 13, 2003, (5.11.2003), s.13.
  • red. Sběratelka hodin Marie Ebnerová z Eschenbachu. Moravské noviny Rovnost. Roč. 6, 1996, (19.12.1996), s.2, příloha.
  • KUBÍČEK,Jaromír. Marie von Ebner-Eschenbach v české literatuře. Brno : Univerzitní knihovna, 1976.

 

Referátek pro Vás vypracovala Eva Šrámková.