Do soutěže bylo zasláno více než 30 prací.

Vítězné práce:

Někteří se ptají, co by dělali s knihou.
Já se spíš ptám, co bych dělal
bez knihy.
             Ivo Ondráček
             SPgŠ Znojmo

Jaro, léto, podzim, zima,
číst si knížku to je prima.
             Jana Novotná
             SPgŠ Znojmo

Další práce zaslané do soutěže:

Kniha je jako moře, pohltí člověka, aniž by věděl jak.
             M. Kolesová

Malá, drobná, úsměv na rtech,
děti vítá u dveří.
Každý problém, trampoty ,
vždy dětem uvěří.
Věnuje se malým velkým
a díky ní
je knihovna za rohem
malým dětským idolem.
             M. Žaludová

Do knihovny jako domů, vracejí se lidé spolu.
             Meidlová

Knihovna je místnost, kam chodit je radost.
             Šopková

Denně knihu otvírám,
vědomosti z ní mívám.
Pak už jenom přemýšlím,
co si z toho přečíst smím,
mám, či nemám to číst.
První, druhá, třetí … stránka
a konečně padesátá
a s ní knihu zavírám
a pak tiše usínám.
             Taflířová

Naše dětská knihovnička
zahřeje vás u srdíčka.
Spoustu věcí poznáš rychle,
co je koule a co krychle.
Kde je Praha, kde je Brno,
jak se sklízí zlaté zrno.
Jak nám slouží srdce, plíce
a ještě mnohem, mnohem více.
             P. Prokopová

Je to pravda odvěká,
kniha přítel člověka.
             Kadlecová

Knihy, knihy, knížky
je nejlepší číst vždycky,
ať  jsi sám nebo ne,
knížka  je ta  jediná.
Když nemáš, knížku co hledáš,
zeptej se té paní,
co pomáhá, v knížkách hledá,
ta vždy dobře poradí.
             J. Formánková

Knížka a paní knihovnice k sobě patří jako neznámá a rovnice. Když knihu uchopím do svých rukou, tak cítím zvláštní napětí a tlak.Vždy se ptám:“JE TO TAK ?“
Každá knížka má svůj kabátek a obsah, i paní knihovnice se ráda pěkně oblékne a je hvězdám chvíli na dosah.
A proto vždy ráda říkám, čtěte děti, čtěte, vždyť je to přece krásná věc, zamyslet se nad cizím příběhem a snem se nechat unášet.
             Monika Hrůzová

Kniha – nejlepší přítel člověka. Je vždy věrná a pokud si dobře vyberete, dobře si s ní budete i rozumět.
             Renata Petrová

K tomu, aby  člověk v knihovně viděl, nestačí mít otevřené jen oči. K tomu je třeba otevřít i srdce.
             Petra Hlinková
      
Knihy nejsou jen proto, aby je někdo psal.
Každá kniha je pouze neživá věc,
ale ožívá s každým čtenářem.
             Nasadilová

Kdo si hraje nezlobí,
kdo čte knihy, všechno ví.
             Střeleová

Knihovna je místnost, kde hloupý člověk, ze sebe může udělat chytrého.
 
Knihovničko moje milá
připadám si jako víla.
Otevřu si pohádku,
zavolám si kamarádku.
 Spolu si ji přečteme,
hned nám bude vesele.
Když pak odejdeme domů,
zítra přijdeme zas spolu.       
             Schmidtová    

Koho já mám tolik ráda?
Koho? Mého kamaráda.
Je to kniha každý ví,
ale sama nemluví.
Chceš-li slyšet její hlas,
otevři ji zas a zas.
             Soňa Nováková

Kniha je náš kamarád ve chvílích nepohody.
             Vendula Komendová

Hodná paní knihovnice,
usmívá se čím dál více.
Poradí ti, to ty víš
a doufá, že knihu nikdy neztratíš.
             Jana Novotná
 
Jaro, léto, podzim, zima,
číst si knížku, to je prima.
Jenže kde tu knihu vzít?
Zkus knihovnu navštívit.
Naše knihovna je dětská,
Kde? – ulice Zámečnická.
             Dohnalová

Děti knížky prohlížejí,
vesele se při tom smějí.
Naučí se spoustu věcí.
číst je prima přeci.
Do knihovny chodí denně,
hrát a číst si pěkně.
Vypůjčit si smějí knížky,
ale také časopísky.
Domů si je odnesou,
přečtou a pak přinesou.
             Veronika Vrbová

Pohádka na každý den
zpříjemní mi tajný sen.
Obrázky a spousta čtení,
někdy také překvapení.
Každou noc vždy před spaním,
knížečku si pohladím,
aby krásně usínala,
pohádku zas příště měla.
Pro Honzíka z Pardubic,
že už by chtěl vědět víc.
Knihovna můj přítel je, spousta čtení – krásna zde.
             Dana Bláhová

Pro velké i malinké,
je tu naše knihovna,
jsou v ní knihy tlusté, tenké,
ke čtení je studovna.
Žánrů tady máme dost,
včetně známé pohádky.
Těšíme se na vás moc,
vzhůru s námi na hrátky!
             Michaela Dušková

Jedna knížka, druhá, třetí,
u každé najdeš plno dětí.
Jak si Honzík vlakem frčí,
na Zuzanku pejsek vrčí.
S mámou každý večer sedneme,
do rukou knížku spolu vezmeme,
čteme si pak u lampičky,
jak se správně vážou smyčky.
Plno moudra, veselí
v knížkách najdeš za chvíli.
             Cizlerová Kristýna